Pražský groš

ZNAČKA MINCOVEN ZA VLÁDY FRANTIŠKA JOSEFA I                                                           

 

A- Vídeň

K.B.- Kremnica od r.1868

C- Praha

E- Karlovský Bělehrad

N.B- Velká Baňa

G- Velká Baňa, Nagybánya od r. 1850

M- Milán

V- Benátky

Z- Záhřeb

 

ZNAČKY MINCOVEN ZA VLÁDY FRANTIŠKA II

A - Vídeň
B - Kremnica (SK)
C - Praha
D - Salzburg (Solnohrad - razila r.1800 a 1809)
E - Karlovský Bělehrad (RO)
F - Hall (DE)
G - Velká Baňa (RO) H - Gunzburg (DE)
M - Miláno (IT)
O - Oravica (RO)
S - Smolník (SK)
V - Benátky (IT)

 

ZNAČKY MINCOVEN ZA VLÁDY LEOPOLDA I

Praha - PR Kutná Hora - KU Jáchymov - JO Vratislav - BR Opolí - OP Břeh - Bl Kladsko - GL

Vídeň - W Neuburg am Inn - NG Graz - GR Hall - HA Svatý Vít - VE Mohuč - M Wůrzburg - WZ Augsburg - A Neznámá mincovna - NM

Kremnica - KB Velká Baňa - NB Bratislava - PS Košice - CM Neznámá mincovna - NM

Siblň - SI Kluž - KG

Přední strana mince se nazývá avers (averz, líc), zadní strana reverz (reverz, rub). Lícem je vždy ta strana, na níž je zobrazeno, kdo minci vydal a kdo tedy ručí za její hodnotu a pravost.V dnešní době jsou mince většinou ražené. Z minulosti známe i mince lité.

Původně mince měly stejnou hodnotu jako drahý kov, ze kterého byly vyrobeny, představovaly tedy něco jako že je úředně (autoritou panovníka) potvrzeno (vyražením razítka), že daný kus kovu má určitou hmotnost a určitou kvalitu.

 

 

 krejcar byla stříbrná mince německého původu, jež dostala své jméno od na ní vyraženého kříže. Nejprve byl ražen v Tyrolsku před r. 1496, později i jinde a r. 1561 se dostal i do mincovnictví českého. Hodnoty 2 kr, 10 kr, 30 kr a 60 kr (1 říšský zlatý). Poněvadž tím vzalo dosud obvyklé počítání na tolary a groše za své, byla k této měně nechuť a r. 1573 byla zrušena a znovu zavedena až v r. 1619 v hodnotách 3 kr, 12 kr a 24 kr. Krejcar byl ražen ještě za Marie Terezie a r. 1760 byl ražen poprvé jako měděná mince, která prodělala mnoho změn svého průměru a tloušťky.